Rumunsko je skoro ze třetiny tvořeno horami.  Karpatský oblouk, který se táhne přes sedm států od Rakouska a České republiky až po Rumunsko a Ukrajinu, patří mezi dvě stovky nejvýznamnějších přírodních oblastí na zemi. Světový fond pro životní prostředí proto před časem inicioval sběr a vyhodnocování materiálů o největších nebezpečích, která mu hrozí.

Třetina Rumunska jsou Karpaty

Rumunsko je skoro ze třetiny tvořeno horami a jeho horská část je navíc velice rozmanitá. Karpaty vstupují do Rumunska ze severní hranice s Ukrajinou a končí na jihu při Dunaji. Dělí se na: Východní, Jižní, Západní.

Rumunské Karpaty

  • Východní jsou nejrozsáhlejší,
  • po jejich východním okraji se táhnou tak zvané vnější Karpaty, na západě probíhá sopečné pásmo.
  • Jižní (také Transylvánské Alpy) jsou nejvyšší, s mohutnými horskými hřbety.
  • Na ně navazují hřebeny nejvyššího pohoří Fagaraš (Moldoveanu 2543 m), Capatini, Paring, Lotru, Retezat a mnoho dalších.
  • Západní Karpaty jsou zčásti sopečného původu a bohaté na krasové jevy.
  • Na severu je pohoří Apuseni a až k Dunaji zasahuje Banát.
  • Vnitřní část horského oblouku vyplňuje tajemná Transylvánská plošina s pověstmi o Drákulovi, které však sahají až do „jižních hor“.

 

Karpaty: Přírodní park zeměkoule

Karpaty patří mezi 200 regionů, které Světový fond pro životní prostředí zařadil na seznam nejvýznamnějších přírodních oblastí na zeměkouli. Globální význam dokládají fakta – Karpaty jsou domovem téměř pěti set druhů rostlin, které jinde na světě nenajdeme, nemluvě o mnoha ohrožených druzích zvířat.

  • V Karpatech žije na 6500 medvědů a přes 4000 vlků, což je zhruba 45 procent evropské populace těchto zvířat.
  • Útočiště tam také má 2500 rysů a kolem 380 zubrů evropských.

Největší obavy mají odborníci ze znečišťování, odlesňování, z výstavby komunikací, z pytláctví a také z opouštění venkovských oblastí v důsledku transformace východoevropských ekonomik. Tím totiž začíná zanedbávání péče o krajinu.

Veřejnost byla informována o mnoha opatřeních Světového fondu pro životní prostředí k zachování bohatého dědictví Karpat. Jedním z nich je doporučení rozšířit současné chráněné oblasti a podporovat venkovské ekonomiky. Karpaty zaujímají 209 000 čtverečních kilometrů, je to více než Alpy, přitom až dvě třetiny z tohoto území nemělo žádný stupeň ochrany.

Karpatský medvěd

Hnědý medvěd, který žije v karpatských lesích, skýtá potěšení lovcům ze západních zemí, ale je postrachem rumunských pastevců, kteří se s ním při ochraně svých stád dostávají do křížku.
Jako jedinou zbraň mají jen své hole a své psy. Poutník, který se v oblasti města Bistritsa (sever), Brašov a Sibiu (centrální část) vydá na procházku po hřebenech Karpat, může mít nezapomenutelný zážitek, když mu zkříží cestu obávaný medvěd brtník, vážící často 500 kilogramů a čnící do výšky dvou metrů. Dvě trofeje hnědých medvědů ulovených v Rumunsku drží i světový rekord. Jednoho z nich, který měří více než 2,6 metru, zabil v roce 1983 v lesích kolem Hargity (centrum) bývalý rumunský diktátor Nicolae Ceausescu.

 

Ovšem Rumunsko neznamená jen Karpaty. Další atrakcí této země může být Dunajská delta, středověká města, kláštery, české vesnice na severu nebo Černé moře.

Foto: Karpaty v Rumunsku (freeimages.com)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.