Na severu hraničí Rumunsko s Ukrajinou. Současná Ukrajina vznikla jako samostatný a nezávislý stát v roce 1991, po rozpadu sovětského impéria. Ukrajina má více než dvaačtyřicet milionů obyvatel, většina z nich je ukrajinské národnosti. Na jaře roku 2014 byla část Ukrajiny anektována Ruskem. Jestliže má turista záměr navštívit Ukrajinu jen z cestovatelského záliby, měl by v současné době nejdřív bedlivě pročíst stránky Ministerstva zahraničních věcí ČR, kde jsou případná bezpečnostní rizika cestování na Ukrajinu a nebezpečné lokality jmenovány.

Historie ukrajinského národa

Ukrajinci odvozují svou státnost od Kyjevské Rusi (9. až 12. století), nejstaršího mocného státu východních Slovanů. Ale právě od doby Kyjevské Rusi mělo území Ukrajiny velmi neklidné dějiny. Většinu země střídavě ovládali Tataři, Litevci, Poláci a až Bogdanu Chmelnickému se podařilo vyvolat roku 1654 povstání a požádat ruského cara o ochranu a to ještě jen na tak řečené Levobřežní Ukrajině.

Zakarpatská Ukrajina

  • Ukrajinská autonomie se postupně za carských absolutistických vlád stírala.
  • Samostatnost byla opět vyhlášena až v prosinci 1917. Zanikla v roce 1919 pod náporem ruských bolševiků.
  • Za světové války vypukla bolševická revoluce,
  • zemí se přehnala občanská válka.

Ukrajina se stala součástí Sovětského Ruska, později na ukrajinský návrh přejmenovaného na Sovětský svaz, v jehož čele stanul roku 1928 Josif Stalin.

  • Tento komunistický diktátor nechal ve 30. letech Ukrajinu zdecimovat hladomorem, národní elity pohltily gulagy.
  • A po dvaceti letech další světová válka, koncentrační tábory, násilí a deportace.
  • Přes celou Ukrajinu dvakrát přešla fronta.

Poválečný vývoj v Ukrajině

  • Po válce nastala další vlny zatýkání, zastrašování, odnárodňování. Paradoxně tehdy dochází ke sjednocení všech zemí obývaných Ukrajinci. Sovětský svaz při svém pronikání na západ zabírá nejen Halič s Volyní, ale také severní Bukovinu a někdejší Podkarpatskou Rus, která se po staletí vyvíjela zcela odděleně v rámci Uher.
  • K určitému uvolnění došlo po kritice kultu osobnosti. Na Ukrajině však byl slibný vývoj v sedmdesátých letech opět přerušen vlnou čistek, kterými se Brežněvův režim, ze strachu z toho, že by snad mohlo dojít k něčemu podobnému, jako bylo naše jaro roku 1968, snažil předem udusit jakýkoliv národně orientovaný ukrajinský projev.
  • A jako by té hořkosti na padesátimilionový národ nebylo dost, vybuchla v roce 1986 v Černobylu jaderná elektrárna. Radioaktivita zasáhla také dvoumilionový Kyjev a obrovská vysídlená oblast na řece Pripjať zarůstá pelyňkem. Avšak právě v době po nástupu Gorbačova svitla Ukrajině také naděje na svobodnější život.

V současné době je Ukrajina  nezávislým státem, hlásícím se k demokratickým principům, se všemi vnějšími atributy, které k tomu patří. Státu, který se potýkal se všemi potížemi postkomunistických zemí, ale není zatím dopřáno klidu. Na jaře roku 2014 byla část Ukrajiny anektována Ruskem. V zemi opět zavládl nepokoj, tentokrát ozbrojený.

Demografické údaje

  • Ke 1. dubnu 2015 měla Ukrajina 42,76 milionů obyvatel (údaj nezahrnuje dočasně okupované území Autonomní republiky Krym a Sevastopolu). V průběhu roku 2014 došlo k přirozenému úbytku obyvatelstva o 167 000. Necelých 70 % obyvatel žije ve městech.
  • Národnostní složení: Ukrajinci 77,8 %, Rusové 17,3 %, Bělorusové 0,6 %, Moldavané 0,5 %, Bulhaři 0,4 %, Poláci 0,3 %, Maďaři 0,3 %.
  • Podle reálného odhadu žije na Ukrajině cca 5 000 etnických Čechů. Celkem zde žije více než 130 národností.
  • Náboženské skupiny: Převládá pravoslavné náboženství (Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu, Ukrajinská pravoslavná církev Ukrajinského patriarchátu, Autokefální pravoslavná církev), v západních oblastech řeckokatolické a římskokatolické, z protestantských nejvýraznější baptismus, na jihu země, zejména na Krymu, islám.

 

Zdroj: S využitím archivu aut. a údajů MZ ČR, 1/2016

Foto:  Zakarpatská Ukrajina (jez)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.