Jako ostrůvky v rumunském moři se v pohoří Banát z původních deseti zachovalo šest ryze českých vesnic. Nejznámější a turisty z České republiky nejnavštěvovanější je Svatá Helena.

Kde se vzali Češi v Banátu

První osídlenci sem přišli v polovině 19. století, aby na území tak zvané Banátské vojenské hranice nalezli obživu. Valnou část tvořili dřevorubci, bezzemci, zchudlí řemeslníci vylákaní sem pod příslibem přidělení půdy a jiných výhod. Místní Rumuni jim však nedovolili usadit se v nížině a vytlačili je do těžko přístupných Almášských hor s hustým, převážně bukovým zalesněním. Osídlenci si uchovali českou řeč, zvyky a vědomí sounáležitosti k českému národu až do dnešní doby.

Největší českou vesnicí v Rumunsku je Gernik v jižním Banátu, nejznámější pak Svatá Helena, další jsou Rovensko, Šumice a Eibenthál a Bígr. Vesnice v mnoha směrech připomínají obrázky z první republiky.

Svatá Helena

Svatá Helena je nejstarší česká vesnice v rumunském Banátu. Její počátky sahají do konce dvacátých let minulého století, kdy se tam usadily rodiny z východních Čech. Kamenitá a kopcovitá krajina na levém břehu Dunaje, poznamenaná krasovou činností, nebyla pro osadníky žádným rájem. Čekala je jen tvrdá práce. Lidé však potíže zvládli a vydrželi dodnes. V relativní izolaci uprostřed přírody přežili království i komunismus.

Svatá Helena (na mapách Sft. Elena, Jelena) je nejpřístupnější a také nejznámějš českou vesnicí v rumuském Bantátu. Každoročně sem přijíždějí autobusy čských turistů, mnozí přicházejí pěšky. Ve Svaté Heleně se lze ubytovat.

Nedělní mše a pravidelné poutě na posvátná místa napomáhají soudržnosti zdejšího českého obyvatelstva. Jsou jednou z mála příležitostí, kdy se mohou setkat obyvatelé všech českých vesnic na jednom místě. Další je foklorní festival, který se stal novodobou tradicí a pořádá se obvykle v srpnu.

Život s vírou

V české vesnici Svatá Helena v rumunském Banátu žijí vedle sebe, pokud jde o náboženské vyznání, katolíci a baptisté. Není to obvyklé, neboť v ostatních českých vesnicích, kterých je zde ještě pět, najdeme pouze katolíky. Obě komunity však spolu vycházejí bez problémů, a dokonce se mezi sebou žení a vdávají. Ukazují tak jiným, že bezproblémové soužití různých náboženství je možné.

Svatá Helena má dva funkční a jeden zavřený kostel. Původní rozdělení vesničanů na katolíky, baptisty a evangelíky se mírně zjednodušilo, když evangelíci nevydrželi dlouhotrvající absenci svého kněze a odstěhovali se za ním do nedalekého Pereku. Ateisté zde prakticky nejsou.

  1. Katolíci se scházejí každou neděli v kostele sv. Václava, který má strategickou polohu v centru obce.
  2. Baptisté mají chrám na první pohled k nerozeznání od katolického, od něhož je vzdálen asi 150 metrů. Nad vchodem je letopočet 1895. Věřící si jej postavili v době, když už dosavadní kostelík pro malé rozměry nestačil.

Přesto mezi nimi určité rozdíly jsou, některé viditelné na první pohled. Například?

  1. zatímco katolíci se nebrání konzumaci piva nebo pálenky a v caminu, což je místní kulturní dům s hospodou, si rádi zazpívají a zatancují,
  2. baptisté jsou podstatně asketičtější. Zásadně nepijí žádný alkohol, do caminu nechodí a tanečním zábavám ani jiným světským radovánkám neholdují.

 

Život ve Svaté Heleně

Obec působí na Středoevropana zaostalým dojmem, neboť není vybavena tak, jak je zvyklý. Cesty jsou pouze prašné, chybí vodovod, kanalizace i služby všeho druhu, obchůdky jsou jen dva a možnosti kulturního a sportovního vyžití minimální. Na druhé straně jsou na domech vidět satelitní antény, v ulicích osobní auta a na polích se objevují kromě koní a krav i traktory a motorové sekačky.

Život ve Svaté Heleně předpokládá pracovitost, ale vyložená bída tady není. Pracovní příležitosti nejsou v samotné obci prakticky žádné. Muži většinou dojíždějí za prací.  Ženy a děti se starají o domácnost a hospodářství. V potravinách jsou prakticky soběstační. Muži jsou navíc zruční řemeslníci, takže co je potřeba, vyrobí nebo opraví. Vydělané peníze se vynakládají zejména na boty a ošacení. Větší zásah do rozpočtu znamená onemocnění.

  • Většina rodin chová koně, krávy, prasata, slepice a husy, někteří i králíky, holuby a krůty.
  • Na polích se pěstuje obilí, kukuřice, fazole, dýně i píce pro dobytek.
  • Každá domácnost má svoje maso, sádlo, mléko, máslo, tvaroh, sýry, vejce a mouku.
  • Chleba si pečou sami.
  • Přebytky prodávají na trhu v nedaleké Moldově.

„Pamatuj na den odpočinku“

Zatímco v pracovních dnech se dělá od tmy do tmy, v neděli se pracovat nesmí. To se celá ves obleče do svátečního a sejde se v kostele. Neděle je rovněž dnem, kdy se zaplní místní kulturní dům. Ten sestává ze sálu s pódiem a hospody s točeným pivem. Taneční zábavy trvají dlouho do noci a mnozí návštěvníci hospody přicházejí domů až nad ránem. Největší budovou v obci je nová škola. Byla postavená za peníze nadace Člověk v tísni při České televizi.

Svatá Helena: Obyvatel ubývá

Zatímco na začátku devadesátých let měla Helena 800 obyvatel, dnes je jich jen něco přes pět set.  Odcházejí zejména mladí lidé. Ve vsi je dnes řada neobydlených a chátrajících domů, jejichž majitelé odešli. Zájem o ně zřejmě příliš velký není, byť jsou levné. Pole se však většinou před odchodem prodávají. K nelibosti zůstávajících se však novými majiteli stávají Rumuni. Český ostrov nad Dunajem se tak stále zmenšuje.

Prt Scr: mapy.cz

Další články z rubriky

Štítky: , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.