Rumunština je románský jazyk, ale to výhoda spíš pro samé Rumuny, než pro lidi, kteří znají jiný románský jazyk. Zatímco psané rumunštině alespoň trochu rozumějí – na základě slov se společným základem – v mluvené rumunštině necvičené ucho slovní základ moc nepoznávají. Rumuni ale mají určitou výhodu při učení se jiných románských jazyků. V současné době rumunsky mluví asi pětadvacet milionů lidí.

Rumunsky se nemluví jen v Rumunsku

Přestože má Rumunsko asi 19,5 milionů obyvatel, odhaduje se, že rumunštinou jako hlavním jazykem hovoří asi 25 milionů lidí. Většina z nich žije v Rumunsku a další v Moldavsku a v oblasti VojvodinaSrbsku, v Bulharsku, Maďarsku a na Ukrajině.

Rumunština: Některá slova pochopíme

O tom, že rumunština vznikla z latiny svědčí její slovní zásoba, morfologie (ohýbání slov) a gramatika (mluvnická pravidla).

Historikové dokládají, že latinu na území obydlené indoevropskými Dáky přinesli Římané, když u území učinili svou provincii. Latina v ní byla úředním jazykem. Poté co Římané území opustili, se jazyk v poněkud pozměněné podobě ustálil. Vzhledem k izolaci územími patřících do jiné jazykové skupiny se rumunština neměnila a nebyla až do moderní doby ovlivňována jinými románskými jazyky.

  • Rumunština je jediný románský jazyk, jehož určitý člen se připojuje na konec jména a ne před slovo.
  • Rumunská jména se rozeznávají 3 rody (mužský, ženský a střední), 2 čísla (singulár a plurál) a 5 pádů (nominativ, akuzativ, dativ, genitiv a vokativ). Členy, většina adjektiv a zájmena se shodují se svým řídícím jménem.
  • Rumunština má čtyři slovesné třídy a pět způsobů (indikativ, konjunktiv, imperativ, prezumptiv a supinum)
  • Rumunština má 7 samohlásek a 20 souhlásek.

Vývoj rumunštiny

Asi od 19. století se v rumunštině začala objevovat slova italského, ale především francouzského původu. To bylo dáno i vzniklými úzkými vztahy mezi Francií a Rumunskem, které se datují právě od druhé poloviny 19. století.

Současný rumunský slovník má podle odhadů asi 38 procent slov převzatých z francouzštiny a italštiny. Spolu se slovy z původní rumunštiny tak tvoří slova latinského původu asi 80 procent současné slovní zásoby.

Hláskové změny

  • diftongizace e, i, o – lat. cera > rum. ceară (vosk)
  • jotacizmus [e] > [i] – lat. herba > rum. iarbă (tráva)
  • veláry [k], [g] > labiály [p], [b], [m] – lat. octo > rum. opt (osm)
  • rotacizmus [l] > [r] – lat. caelum > rum. cer (nebe)
  • palatalizace dentál [d], [t] před [e] a [i] – lat. deus > rum. zeu (bůh), lat. tenem > rum. ţine (držet)

Rumunská slova slovanského původu

Rumunština má značné množství slov slovanského původu. 

bogat je bohatý, otop je potopa,
bolnav je nemocný, povidl aý jsou povidla,
brazda je brázda, pricina je příčina,
dar je dar, prost je prostý nebo hloupý,
dolin aý je dolina, sl aý nin aý je slanina,
glas je hlas, slug aý je sluha,
gol je nahý, struna ý je struna,
lopat aý je lopata, trup je tělo,
nemilostiv je nemilosrdný, z aý vor je závora,
otrav aý je jed, zdrav aý n je zdravý,
plug je pluh, zid je zeď.

 

Rumuni jsou pravoslavní křesťané a po staletí jim jako liturgický jazyk sloužila církevní slovanština. Není tedy divu, že se v oblasti rumunského náboženského a církevního života vyskytují taková slova jako:

blagoslovi (žehnat), praznic (církevní svátek),
duh (duch), proroc (prorok),
ispit aý (pokušení), prosl aý vi (velebit),
milostenie (milodar), spovedanie (zpověď),
mucenic (čti mučenik; mučedník), tain aý (tajemství).
nadejde (čti nadežde; naděje),

 

Slovanské výrazy se ovšem nedostaly do rumunštiny jenom působením církve. Třeba ze života venkovanů lze uvést:

bîrlog (brloh), lobod aý (lebeda),
caý lin (kalina), mac (mák),
covaci (čti kovač; kovář), matca (včelí královna),
dobitoc (dobytče), morcov (mrkev),
dohot (kolomaz), p aý str aý v (pstruh),
drojdie (čti droždie), poiana (polana, mýtina),
dumbrava (doubrava), potcoav aý (podkova),
gospodar (hospodárný), prag (práh),
gr aý dina (zahrada), smîntîna (smetana),
gr aý mad aý (hromada), stavilaý (hráz),
grebl aý (hrábě), stog (stoh),
icre (jikry), vi aý in (višně),
izba (chaloupka), vrabie (vrabec).

 

Slovanská slova v rumunštině ovšem nemění románský charakter tohoto jazyka. Odborníky zajímá, odkud (a kdy) se sem slovanská slova dostala, zda ze slovanského liturgického jazyka, od slovanských sousedů na jihu či na severovýchodě.

  • Je zajímavé, že „ano“ se rumunsky řekne „da“.
  • A „babička“ se občas říká „babu aý ca“.
  • Proslulé slovo „dracula“ má slovanský základ „drac“ (drak; znamenalo pak čert, ďábel).
  • A chcete-li Rumunce nebo Rumunovi vyznat lásku, vyznáte jim „dragoste“.

Foto: Rumunština (jez)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.