Oblastí, která je pro české turisty nesmírně atraktivní,  je pohoří Banát s českými vesnicemi. Stovky lidí převážně z Plzeňska, ale též z některých koutů Moravy, se roku 1823 vystěhovaly do horské oblasti rumunského Banátu, aby zde kácely lesy a zakládaly zemědělské usedlosti. Tato oblast hraničícís Tureckem byla tehdy vylidněna. V současné době tam žije v šesti obcích asi 2500 Čechů, kteří stále mluví svou mateřštinou, a co je naprostým unikátem – udržují stovky let staré zvyky. 

České vesnice v Rumunsku

Banátská vysočina je zalesněné krasové pohoří v nejjižnějším koutu Uher při Dunaji, tam, kde se mocná řeka prodírá koncem karpatské podkovy a kde její divoké proudy prorážejí Železnými vraty. Do těchto hor se od Dunaje na sever táhne údolí s kamenitou půdou a pastvinami. V oněch končinách založili roku 1824 první čeští vystěhovalci osadu Svatá Helena.

Česká ves nezůstala sama. Nově došlí čeští dřevorubci stoupali se svými rodinami výš do hor a zakládali další vesnice. Z mnohých osad je po sto sedmdesáti letech jenom hromada kamení. V tisíci metrech nad mořem není život peříčko. Avšak přece se jich tam několik udrželo. Stále se v nich mluví skoro bezvadnou češtinou. Jmenují se:

  1. Gernik,
  2. Rovensko,
  3. Bígr,
  4. Šumice,
  5. Eibental,
  6. Svatá Helena.

Léčba prostým životem

Strávit tam týden je balzám na duši. S výbušným motorem se nesetkáte. Husy kejhají po návsi, paňmámy klábosí u vesnické studny. Večer se krávy s cinkáním vracejí z pastvy a sousedé se scházejí na kus řeči na zápražích. Takhle snad vypadal český venkov na přelomu století. 

Dovolená v Banátu pomůže zbavit se civilizačních nemocí. Hutná venkovská strava jde k duhu vychrtlým, kteří se chtějí spravit. Obézní si zase pochvalují těžkou práci na poli (je jen pro ty, kteří projeví zájem) a výlety v zajímavé krasové krajině.

Tipy na výlety v Banátu

  • Nejzajímavější z českých vesnic je Svatá Helena. Vydáte se autobusem z Oravici do Moldova Noua ležícího na břehu Dunaje. Odtud půjdete pár kilometrů pěšky. Záhy se seznámíte s místními Čechy, jejichž jazyk je přes malé nedostatky bezchybný.
  • Ve Svaté Heleně se dá ubytovat a odtud podnikat výpravy do dalších českých vesnic.
  • Jeden z výletů může vést do jeskyně dvacet metrů nad hladinou Dunaje poblíž vesnice Cornica. Průzkum jeskyně plné netopýrů vylepšený šplháním po skále a plazením se úzkými průlezy zabere asi hodinu.
  • Další den se můžete vydat na průzkum jiné české vesnice – Girnik. Podle značek by cesta měla trvat 3,5 hodiny, ale počítejte spíše o něco více. Cestou zhlédnete primitivní životní podmínky rumunských osadníků v horách, kteří žijí v salaších.
  • Směrem na na Rovensko se půl hodiny od Girniku nachází vynikající místo k táboření zvané Mlýnky. Zde je v kaskádě nad sebou postaveno pět funkčních dřevěných mlýnů na obilí, z nichž některé jsou kompletně ze dřeva.
  • Tábořit se dá nad nimi na louce s upraveným ohništěm, kolem níž teče potok napájející jednotlivé mlýnky, navíc s šestimetrovým vydatným vodopádem používaným jako přírodní sprcha.
  • Odtud můžete jít přes další českou vesnici Rovensko a poté podél elektrického vedení bez značky směrem k Sopotu Nou. Vejdete do národního parku Nera-Oravica, skalnatého kaňonu, jímž protéká stejnojmenná řeka.
  • Odpočinete si několik desítek metrů nad řekou u Drákulova jezera, což je zatopená propast obklopená bizarními skalními útvary s jeskyněmi.
  • V kaňonu Nery je dále po proudu členitá jeskyně, jejíž průzkum zabere přes půl hodiny.
  • Stezka vede četnými tunely vysekanými ve skále.
  • Pokračovat budete dalším brodem a posléze dorazíte ke kempu Canton Damian.
  • Nenechte si ujít kaskády a vodopády na dravé horské řece Biu, kterou míjíte cestou k vesnici Sasca Motana.
  • V Oravici potom můžete usednout na zahrádku hospůdky a občerstvit se.

Jak žijí Češi v Banátu?

Ani dnes nemají Češi v Banátu lehký život. Hlavním zdrojem obživy zůstává i nadále půda, přestože značná část produktivní mužské populace vyjíždí za prací do města. Jednotlivé vesnice žijí víceméně samostatným životem.

Jak za těchto okolností nyní vypadá život Čechů v Banátu? Je to život tvrdý, ale přirozeně spjatý s přírodou. Domky mají naši lidé upravené, vesnice lemují pole, která zajišťují základní obživu a téměř soběstačnost.

Banátští Češi si uchovávají svůj způsob života, jsou dobrosrdeční, milují svůj kraj. Přes všechny potíže nepomýšlejí zdejší občané střední a starší generace na odchod. Vědí, že existuje jiný svět, ostatně mají televizory se satelity, ale život tady má své nenapodobitelné kouzlo a přirozenost. Často říkají: „Jsme sice v Rumunsku cizinci, ale tady v Banátu jsme doma.“

Ilustrační foto: freeimages.com

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.