Rumunsko ve většině z nás vyvolává představu pláží a moře. Přitom, pokud si při pohledu na mapu Rumunskaodmyslíme deltu Dunaje, zbývají pouze různě vysoká pohoří. Rumunské hory jsou úžasnou příležitostí k prožití netradiční dobrodružné dovolené, která přitom ani moc nezatíží vaši kapsu.

Rumunské hory stále stejně krásné

Před listopadem 1989 mířilo do Rumunska mnoho československých turistů a vysokohorských turistů. Rumunské hory byly tehdy naší nejbližší a nejdostupnější „divočinou“. Časy se od té doby změnily, ale pokud vás již omrzela drahá a přelidněná západoevropská horská střediska, hoďte si na záda batoh a obraťte své kroky na východ.

Terény všech náročností

Rumunské hory, pohoří Fagaraš

Rumunský karpatský oblouk je geografickým pokračováním Alp. Až na výjimky ( Fagaraš, Retezat ) tu sice nenajdeme skutečně velehorský terén, ale možnosti krátkých i delších treků ve výškách kolem 1000 až 2000 metrů jsou prakticky bez konce.

Jinde nevídanou výhodou Rumunska je obrovská rozmanitost terénu – tak třeba:

  • masív Paring je vysokohorsky rozeklaný a skalnatý,
  • Trascau bělostně vápencový,
  • Caliman sopečný,
  • Suhard krkonošsky zaoblený.

Některé trasy sice vedou zalidněnými oblastmi a často jsou dokonce i značeny, většinou ale budeme putovat po opuštěných horských loukách, kde kromě několika bačů s ovcemi nepotkáme ani živáčka.Krása rumunských hor je všeobecně známá.

Kam na hory v Rumunsku

Návštěvu rumunských hor je možno doporučit ve všech ročních obdobích.  Podle vlastního uvážení si můžete vybrat nepříliš vysoká pohoří, kde během týdne nepotkáte jediného člověka, nebo naopak nejvyšší a nejoblíbenější pohoří Fagaraš připomínající svým profilem občas Malou Fatru a občas Vysoké Tatry.

Z dalších oblastí, které nelze opominout, to jsou pohoří Retezat, Piatra Craului (Král skal), Apuseni a oblast Banátu.

Do Banátu za Čechy

Pohoří Banát se v minulých letech stalo v České republice velmi známým díky několika vesnicím obývaným Čechy a Moravany, kteří se do této oblasti postupně vystěhovávali od první poloviny devatenáctého století. Máte-li chuť poznat, jak se u nás žilo před pár desítkami let, nesmíte si nechat ujít návštěvu multireligionální Svaté Heleny (Sfinta Helena) a katolických obcí Girnik, Rovensko.

Vlakem, autobusem, stopem

  • Cestování do rumunských hor je nejpraktičtější vlakem – zejména když chceme uskutečnit nějaký přechod.
  • Auto je vhodné snad jen tehdy, když bydlíme v hotelu a podnikáme hvězdicové túry. Auto pak můžeme nechat na hlídaném parkovišti hotelu.
  • Od vlaku do hor se dá cestovat autobusem a stopem. Autostop má v Rumunsku zvláštní ráz a je mnohem bezpečnější než ve většině evropských zemí. Je třeba být si vědomi, že se za stopování platí. Částka je o něco nižší než za autobus, čímž si řidiči přilepšují na benzin.

Mapy a průvodce koupíme v Česku

Do rumunských hor se nedá vydat bez podrobné mapy. Je víc než vhodné opatřit si ji už v Česku – vydávají se zde podrobné a dobře zpracované mapy. Nelze spolehnout se na to, že si mapu koupíme až na místě.

Rumunské turistické značení je jiné než u nás, pokud nějaké je. Rumuni používají červenou, modrou a žlutou barvu a značka má tvar svislého pruhu, trojúhelníku, kříže nebo kruhu.

Pochopení rumunského značení je velmi rychlé:

  1. v naprosto přehledných místech je označkován každý strom a kámen,
  2. zatímco v nepřehledných úsecích značky nejsou vůbec.

V Česku jsou ke koupi i různé publikace, v nichž jsou popsány zkušenosti, ale hlavně cesty (trasy) v rumunských pohořích. I když je jejich vydání trochu staršího data, mají stálou platnost.

Foto: Rumunské hory, pohoří Fagaraš (freeimages.com)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.