Jsou evropské země, o kterých slyšíme prakticky každý den, a pak jsou na evropském kontinentu státy, které jakoby nezajímaly vůbec nikoho. Zcela stranou zájmů zůstává například Moldavsko. Moldávie byla díky svému zemědělství jednou z nejpříjemnějších provincií bývalého sovětského impéria. V současné době je Moldavsko samostatným státem s něco málo před tři a půl milionu obyvatel. Hlavní město Moldavska je Kišiněv.

Moldavsko leží v Moldávii

Moldavsko se nachází severovýchodně od Rumunska, jinak je ze všech stran obklopeno Ukrajinou.

Někdy se zaměňuje značení Moldavsko a Moldávie. Je v tom ale rozdíl: Moldavsko je státní útvar (Republica Moldova), které

Moldavsko

leží v oblasti historicky zvané Moldávie, ale nezaujímá ji celou.

  • V jižní části Moldavska se nachází Gagauzsko, autonomní oblast s turkickým obyvatelstvem.
  • Východní část Moldavska tvoří Podněstří, které má snahy o osamostatnění, ale jako stát není uznáno.

Moldavsko je členem Společenství nezávislých států, což je volný svazek post sovětských států s nově získanou samostatností.

Velké potíže malé země

Peripetie této země stojí za připomenutí: před druhou světovou válkou byla Moldávie neboli Besarábie součástí Rumunska. Během jediného červnového dne roku 1940 ji pak (v souladu s Paktem Molotov-Ribbentrop) obsadila sovětská vojska. Sověti tehdy z hodiny na hodinu uzavřeli hranice, a kdo byl třeba v centrálním Rumunsku na návštěvě za příbuznými, měl smůlu.

Po druhé světové válce se Moldávie stala regulérní republikou SSSR i přes to, že většina obyvatel byla rumunského původu.

Etnická otázka byla ale poněkud komplikovanější – v Moldávii žila třetina příslušníků jiných národností: Rusové (13 %) Ukrajinci (14 %) a Gagauzové (4 %). Právě napětí mezi Rumuny a ostatními vedlo k ozbrojenému konfliktu, který vypukl krátce po vyhlášení nezávislosti Moldávie v separatistickém Podněstří (1990). Bojovaly tu moldavské milice proti ruským i ukrajinským a konflikt se nepodařilo definitivně vyřešit ani osm let po podpisu příměří.

Válka ale neznamenala pro Moldávii ekonomický kolaps – ten přišel až když se po pádu ruského rublu zhroutila velká část moldavského vývozu vína a potravin do Ruska i dalších oblastí bývalého SSSR.

 

Demografické složení Moldavska

V současné době žijí v Moldavsku: Moldavané 75,8 %, Ukrajinci 8,4 %, Rusové 5,9 %, Gagauzové 4,4 %, Rumuni 2,2 %, Bulhaři 1,9 %, Romové 0,4 %, Židé 0,1 %, další národnosti celkem 0,5 %, nedeklaruje žádnou národnost 0,4 % (údaj MZV ČR, 2013).

V hlavním městě Kišiněvu je žije víc než polovina rusky hovořících obyvatel, ale rusky se lze domluvit v podstatě na celém území Moldavska. Podle údajů z roku 2014 žije v Moldavsku jen něco málo přes tři a půl milionu lidí. Obyvatel ubývá, lidé odcházejí do zahraničí zejména z ekonomických důvodů.

Moldavská ekonomika a politika 

Přirozeným vývojem Moldavsko tíhne k Rumunsku. Projevuje se to spíše praktickými kroky – třeba zvýšením počtu hraničních přechodů a tím, že moldavští občané mohou jet do Rumunska jen s občanským průkazem. Ekonomický ruch je však čilejší směrem na východ, který má na rozdíl od Rumunska zájem o moldavské potraviny a na výměnu dostatek energie a surovin.

Moldavsko je tradičně zemědělská země s pěstitelskou tradicí. Ve světě jsou nejznámější moldavská vína a brandy (pálenka z vína).

  • Oficiální politika Moldavska je po parlamentních volbách v roce 2014 proevropská. Menšinovou vládu tvoří dvě k Evropě (respektive Evropské unii) inklinující strany: Demokratický strana a Liberálně demokratická strana. V Moldavsku má ovšem silné postavení i Komunistická strana Moldavska, a jedině kompromisy s ní se daří udržet politickou stabilitu země.
  • Cestu Moldávie do EU zatím komplikuje množství problémů. Systém zemědělského hospodaření, nevyhovující státní správa, korupce sahající až do nejvyšších míst, ekonomika v kolapsu či nedostatečná dopravní infrastruktura. Zásadní překážkou je národnostní otázka. 

Ilustrační foto: Moldavsko (freeimage.com)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.