Rumunsko je největší stát jihovýchodní Evropy. Jeho reliéf je velmi členitý, což Rumunsko činí turisticky atraktivní zemí – zatímco na východě sahá k Černému moři, středem země prochází tak zvaný Karpatský oblouk, jeho vrcholy dosahují výšek přes dva tisíce metrů nad mořem. Rumunsko odvodňuje Dunaj, který na území státu ústí do moře. Oblasti kolem hranic na západě, jihu a východě mají charakter nížin.

Hranice Rumunska

  • Na západě Rumunsko hraničí s Maďarskem. Z tohoto směru do Rumunska přijíždějí návštěvníci z České republiky.
  • Severní a východní hranice dělí Rumunsko od Ukrajiny, ale na severovýchodě je přerušena hranicí s Moldavskem, které do území Ukrajiny vybíhá.
  • Východní hranice Rumunska je dále tvořena pobřežím Černého moře.
  • Jih země hraničí s Bulharskem.
  • Jihozápadní hranice odděluje Rumunsko od Srbska. Jihozápaní a jižní hranice je ze značné části tvořena tokem Dunaje.

Povrch Rumunska

  • Hory

Středem Rumunska prochází tak zvaný Karpatský oblouk, který tvoří:

  1.  Jižní Karpaty (jinak zvané Transylvánské Alpy)
  2. a Východní Karpaty.

Rumunsko, jezero Bizac

Od středu země se Jižní Karpaty stáčejí k hranici se Srbskem na západě, oblouk Východních Karpat vybíhá na sever a dál pokračuje na území Ukrajiny.

  1. Východní Karpaty jsou tvořeny horskými pásmy Maramureş, Rodna (Pietroşul – 2 303 m), Rarău, Suhard, Bucegi (Omul – 2 507 m).
  2. Jižní Karpaty se člení na pohoří Piatra Craiului, Fagaraş (s nejvyšší vrcholem Rumunska Moldoveanu – 2 543 m), Parâng, Retezat (Peleaga – 2 509 m) a další.

Střed oblouku vytváří Transylvánskou plošinu, největší náhorní oblast Rumunska. Na západě ji ohraničují Západní Karpaty s pohořím Apuseni (Cucurbata Mare – 1 849 m).

  • Rumunské nížiny

Hranice Rumunska procházejí nížinami. Od jižní hranice tvořené Dunajem se rozkládá Valašská nížina, nejúrodnější oblast Rumunska. Dělí ji řeka Olt. Východní část území státu s deltou Dunaje a pobřežím Černého moře je nejníže položená, nížinatá je rovněž oblast od hraniční řeky Prut (hranice s Moldavskem). Západ země tvoří Velká uherská nížina zasahující z Maďarska.

  • Nejvyšší hora Rumunska je Moldoveanu (2 543 m.n.m.)
  • Nejnižší bod bod se nachází na břehu Černého moře (0 m.n.m.)

Vodstvo Rumunska

  • Významné rumunské řeky

Rumunsko patří do povodí Dunaje, který soutěskou Železná vrata přitéká ze Srbska a tvoří i hranici s Bulharskem. Na jihozápadě se tok Dunaje poměrně ostře obrací na sever, kde přibírá tok Prutu a stáčí se na jihovýchod, kde se širokou deltou vlévá do Černého moře. Delta má tři hlavní ramena (Chilia, Sulina a Sfântul Gheorghe) a po deltě Volhy je druhou největší v Evropě (asi 4 100 km).

Dunaj je v Rumunsku využíván k říční dopravě, vodní elektrárny jsou významným dodavatelem elektrické energie.
Nejvýznamnější přítoky Dunaje pramení ponejvíc v Karpatech. Jsou to Prut, Siret, Olt, Argeş a Ialomiţa (protékají Valašskou nížinou), Mureş (na západě země), Someş (v Maramureşi).

  • Vodní plochy

V Rumunsku se nachází značné množství přírodních jezer a umělých vodních ploch. Největší koncetrace je na mořském pobřeží, kde se nacházejí laguny. Největší z nich je jezero Razelm (415 km2) a menší Sinoe (171 km2). Turisticky známé je slané jezero Techirghiol (11 km2), jehož bahno je využíváno léčebným účelům. Oblíbené je rovněž Červené jezero (Lacu Roşu, 12,6 ha). Vytvořilo se sesuvem půdy a přehrazením říčky Bicaz. Červená barva jezera je způsobena železitým podložím.

V župě Harghita v Karpatech je velké kráterové jezero Sfânta Ana (22 ha) a stovky dalších ledovcových jezer (největší Bucura v pohoří Retezat, 10,5 ha).

Největší umělou vodní plochou je přehrada v soutěsce Železná vrata na Dunaji na hranici se Srbskem (700 km2), dále přehrady  Ostrovu Mare (79 km2, také na Dunaji), Stânca-Costeşti (59 km2, na řece Prut) a Izvorul Muntelui (na řece Bistriţa, 33 km2).

Foto: Rumunsko, jezero Bizac (freeimages.com)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.