V pohoří Fagaraš nejsou Češi neznámí. Přejít Fagaraš – to je odjakživa meta českých vysokohorských turistů. Po pádu komunistického režimu (v obou zemích) se Češi vydali do vysokých hor dřívě zapovězených. Ale ve druhé dekádě 21. století už je situace jiná: dorostla generace, pro kterou nejsou vzácné Pyreneje nebo Savojské Alpy. Láká je neznámé – tím je tajuplnými pověstmi opředená země Rumunsko a její legendární nejvyšší pohoří Fagaraš.

Fagaraš: Maturita vysokohorského turisty

Do horské skupiny Jižních Karpat patří pohoří Fagaraš – nejvyšší rumunské pohoří. Tato oblast patří k nejnavštěvovanějším destinacím v Rumunsku.

  • Na západě ohraničená údolím řeky Olt,
  • na východě pohořím Piatra Craiului.
  • Hlavní hřeben Fagaraše se táhne z východu na západ,
  • je dlouhý 70 kilometrů,
  • široký víc než 40 kilometrů.
  • Jeho převážná část, a to 50 kilometrů, je nad hranicí 2000 metrů.
  • Jedinou výjimkou, kdy klesá pod tuto výšku, je sedlo Zarnei ve východní části (1923 m).

Rumunsko, pohoří Fagaraš

Přechod Fagaraše je považován za jednu z nejkrásnějších hřebenovek. Někdy se o něm říká, že je maturitní zkouškou vysokohorského turisty. Klasický přechod hlavního hřebene vede ve směru západ-východ. Pro přechod je ale možno zvolit oba směry. Pro Čechy je psychologicky lepší jít od východu na západ, a tak se jako „vracet domů“.

Před nástupem na hřeben

Při individuálním záměru přejít Fagaraš je nejlepší cestovat vlakem. Snad jen hromadné přechody větší skupiny volí cestu autobusem, ale vlastním.

  • Vlakem z Česka, respektive z Maďarska, je třeba dopravit se do stanice Brašov.
  • Odsud se pokračuje autobusem do vesnice Zarnei, kde začíná pěší putování.

Zde je možno ještě dokoupit poslední potraviny, pokud neplánujeme, že během přechodu hlavní hřeben opustíme. Po celé délce se totiž nenachází žádná horská chata, kde by se turisté mohli občerstvit teplým nápojem či něčím k snědku. Vše potřebné, kromě pitné vody, které je v horách dostatek, si každý nese na svých zádech.

Šest dní na cestě: Itinerář

Přechod Fagaraše obvykle trvá šest dní. Nástupní cesta se nejdříve klikatí přes dvacet kilometrů dlouhým údolím, kde se pak začne prudce zvedat vzhůru až do sedla Zarnei (1923 m).

  • Zde začíná hlavní hřebenová trasa, která vede dále přes sedlo Fereastra Mare a Sambetei (2188 m),
  • nejvyšší horu Rumunska Moldoveanu (2544 m),
  • sedla Podragu (2307 m),
  • Caprei (2315 m),
  • Cleopatrei (2355 m),
  • druhý nejvyšší vrchol Rumunska Negoiu (2535 m),
  • sedlo Suru (2113 m), kde nakonec klesá pod bájnou hranici 2000 metrů.

Odsud se už jde do vesnice Sebesu de Sus, kde cesta končí.

Křížky na cestě varují

Trasa přechodu je dobře značená červenou značkou. Je zde i několik útulen, kde se dá pohodlně přespat při velké nepřízni počasí.Fagaraš má podobný charakter jako naše  Krkonoše, je ale o tisíc metrů vyšší. Na cestě se vyskytují i velmi exponovaná místa, která není radno podcenit. Křížky na cestě jsou varováním. V pohoří Fagaraš vzniklo na sto horských jezer, která jsou ledovcového původu a našinci připomínají tatranská plesa.

Nebát se medvědů a uklízet po sobě

Při přechodu Fagaraše není nutno se být medvědů nebo jiných šelem. Nevyskytují se tam, protože se v této nadmořské výšce nemají kam ukrýt. Hodně se mluví o zlých ovčáckých psech. Jsou spíš legendy. Ale i tak se doporučuje pastviny obcházet – nechodit přes ně – a mít v ruce hůl. Protože se v současné době po horách chodí s turistickými holemi, není to žádný problém. Turista by se měl zásadně držet pravidla, že co nahoru přinesl, také odnese – tím jsou myšleny hlavně obaly od jídla. Po cestě je vidět, že ne každá se tím řídí. Kvalitní vysokohorská obuv, teplý spacák, oblečení do hor, stan, baterka, čelovka a nepromokavý svršek jsou samozřejmostí.

Foto: Rumunsko, pohoří Fagaraš (freeimages.com)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.