Bukurešť, hlavní město Rumunska, je dynamické a prosperující město, kde se snoubí prvky dávné i nedávné historie s moderními „vymoženostmi“ současné doby. Bukurešť bývala v době před komunistickou diktaturou nazývána „Malá Paříž“. Architektura města utrpěla při ničivém zemětřesení v roce 1977 a následnou necitlivou dostavbou. Metropole Bukurešť je dobře připravena na turisty, svou vybaveností se nijak neliší od jiných evropských hlavních měst.

Bukurešť, hlavní město Rumunska

Hlavní město Rumunska Bukurešť (București) je jedním z největších měst jihovýchodní Evropy a se svými dvěma miliony obyvatel (2,4 miliony v celé městské aglomeraci) je šesté největší město v Evropské unii. Bukurešť je nejen správním centrem (sídlo vlády), ale rovněž nejvýznamnějším centrem průmyslu, obchodu, kultury a školství. Bukurešť je ve východním evropském časovém pásmu UTC + 2, od dubna do října UTC + 3 (letní čas).

Město se rozkládá na obou březích řeky Dâmboviţa, která vtéká do řeky Argeş, přítoku Dunaje. Na území Bukurešti se nachází také několik jezer, největší jsou Floreasca, Tei a Colentina. Kromě toho v centru je malé umělé jezírko Cişmigiu, jež obklopuje Park Cişmigiu, vystavěný v roce 1847 podle plánů německého architekta Karla Meyera. V metropoli jsou ještě dva další větší parky Herăstrău a botanická zahrada, která se řádí mezi největší na světě – vyskytuje se tady přes 10 tisíc rostlinných druhů.

Dům lidu, který dal vystavět diktátor Nicolae Ceaușesca

Bukurešť se podobá Paříži

Historie Bukurešti je zaznamenávána od roku 1459, a už tehdy byla zmiňována jako opevněné město. Jako všechna jihovýchodní evropská města, také Bukurešť byla v 16. století obsazena vojsky osmanské říše. Hlavním městem se Bukurešť stala až v roce 1862, kdy se sjednotila rumunský knížectví v jeden státní celek.

Mladé Rumunsko mělo dobré politické, kulturní a ekonomické vztahy s Francií. Po ustanovení Bukurešti hlavním městem bylo třeba vystavět důstojná sídla mnoha celostátních institucí. Dostavba města byla uskutečněna:

  1. jednak francouzskými architekty,
  2. jednak po vzoru pařížské „hausmanizace“.

Podle tehdy nového regulačního plánu Paříže byly také v Bukurešti narovnány křivolaké uličky a zbudovány prostorné a vzdušné bulváry (bulevardul), parky ve vnitřním městě, paláce ve stylech panujících v Evropě na konci 19. a počátkem 20. století. Právě z této doby úžasného městského rozkvětu pochází Malá Paříž, někdy také Paříž východu.

Bukurešť dnešních dní

Podobné „vstávání z popela“ je ovšem možno v Bukurešti pozorovat ve druhé dekádě 21. století. Bukurešť doslova „krásní“ před očima a jestliže se v některých starších článcích na turistických webech dočítáme nelichotivá hodnocení Bukurešti, měli by si v současné době autoři „sypat popel na hlavu“ – a nebo články aktualizovat.

Dům lidu: Diktátor se kolaudace nedožil

Pro turisty přijíždějící do Bukurešti je velmi atraktivní místo, které je názorným příkladem rozpínavosti a megalomanství někdejšího komunistického diktátora Nicolae Ceaușesca, a to tak zvaný Dům lidu, druhá největší stavební komplex světa (po budově Pentagonu).

  • Na výstavba byla srovnána se zemí starobylá číst Bukurešti o rozloze větší než  celé pražské Staré město s Malou stranou.
  • Palác je 101 metr vysoký a uvnitř jsou dvě novobarokní chodby 150 metrů dlouhé a 18 metrů vysoké.
  • Bulvár kolem paláce procházející byl koncipován tak, aby tu Ceausescovi mohlo vzdávat hold na půl milionu lidí. Pokud ze zdejších fontán tryskala v době oficiálních návštěv voda, byly v okolí bydlící rodiny na suchu.

Po roce 1989 bylo mnoho Rumunů pro to, aby se budova nechala strhnout. Dnes v ní sídlí parlament a vstup návštěvníkům není povolen.

Nejnavštěvovanější památky

  • Palatul Patriarhiei. Je to pravoslavný klášter postavený v 17. století na vrchu nad městem. V roce 1688 byl klášterní chrám povýšen na katedrálu. Později se stal sídlem hlavy rumunské pravoslavné církve. V chrámu byl v roce 1881 korunován i první rumunský král Karel I. Interiér zdobí nádherný ikonostas, nástěnné malby a jsou zde uloženy i relikvie patrona města sv. Dimitrije.
  • Chrám Stavropoelos. Pravoslavný chrám byl postaven v 18. století.  Mimořádně krásný je ikonostas a cenné dřevořezby. Patří ke skvostům sakrální pravoslavné architektuře ve městě.
  • Monastýr Plumbuita. V tomto pravoslavném klášteře byla v roce 1580 vytištěna první kniha v Bukurešti. I jeho exteriér a interiér patří ke krásným ukázkám pravoslavné rumunské architektury.
  • Triumfální oblouk. Postaven byl v roce 1936 na památku bojů a vítězství rumunské armády v první světové válce. Jeho vzorem se stal vítězný oblouk v Paříži. Nacházejí se na něm historické erby jednotlivých částí Rumunska (Valašsko, Moldavsko, Sedmihradsko, Bukovina, …). Oblouk je i vzpomínkou na Romania Mare a národním symbolem Rumunů.
  • Radnice
  • Palatul Regal. Královský palác, který do roku 1947 sloužil jako rezidence rumunských králů.

Upozornění

Ve všech světových turistických průvodcích je Bukurešť sice vysoce ceněna, ale zároveň v nich je připomínáno nebezpečí okradení kapesními zloději, podvodníky vydávajícími se za policisty a jinými pouličními zloději. Největší nebezpečí okradení hrozí v taxi. Než vypisovat všemožné finty, kterých se dopouštějí bukureštští taxikáři (jsou to ty samé, s nimiž se mohou zahraniční turisté setkat v Praze), je lépe dát dobrou radu – taxi nevyužívat. Síť městské hromadné dopravy je solidní. Navíc Bukurešť se nejlépe pozná pěšky nebo na kole. 

Foto: Dům lidu, který dal vystavět diktátor Nicolae Ceaușesca (freeimages.com)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.